Poslední den Colours ve znamení velkých jmen: Zara Larson, Sevdaliza nebo Sean Paul

Poslední den barevného festivalu Colours of Ostrava nabídl snad nejpestřejší program a velkými jmény světové hudební scény se to na jeho pódiích jen hemžilo. Všichni si však pokládali stejnou otázku: „Je James Blake opravdu tak výraznou osobností, aby mohl být headlinerem posledního dne?“

Čekal nás poslední den Colours a na nás již v prvních okamžicích padla nostalgie, že to opět tak rychle uběhlo. Tradičně jsme naši spanilou jízdu započali na Orlen Drive stage, která patřila britské zpěvačce Alexii Chellun. Ta na nás zapůsobila velice příjemným dojmem, i když její písně byly právě plné nostalgie, ale zároveň na diváky přenášely značný pocit klidu. Na pódiu vytvořila báječnou intimní atmosféru a již na začátek se jednalo o velmi povedené vystoupení. Nejinak tomu bylo o kousek vedle. Na druhé největší stage zaujali Bratři Ebenové a nejslavnější z nich, zpěvák a moderátor Marek, opět sršel jeho jemným humorem a pozitivní energií. Člověk mimo emocí s hudbou Bratří Ebenů prožívá patřičný pocit pohody a bezpečí. 

Stage České spořitelny se mezitím pomalu chystala na vystoupení první velké hvězdy, u které mnozí váhali, proč zrovna on není sobotním headlinerem. Řeč je o jamajském zpěvákovi a rapperovi Seanu Paulovi. Je tomu už nějaký rok, co se na nás z rádiových éterů linuly tóny megahitu Get Ready. Za tu dobu Jamajčan patřičně zmužněl a s přibývajícími roky přibylo i pár kil. Elán a showmanství se však nevytratily. Zpěvák po celou dobu vystoupení skvěle komunikoval se svými fanoušky a dav opravdu šílel. A na svém publiku nikterak nešetřil, neboť své příznivce stále zásoboval ručníky. Až nám bylo trochu líto pořadatelů a říkali jsme si, jak velký musel být jeho „ručníkový požadavek“. Sir Tom Jones jich například před pár lety na konkurenčním festivalu chtěl necelé dvě stovky. 

Opravdu povedenou show plnou ženského šarmu předvedla na hlavní stage také švédská zpěvačka Zara Larsson a zazněly i reakce, že je její vystoupení alespoň malou kompenzací za zrušenou Ellie Goulding z loňského roku. Nechyběly pecky jako Lush Life, Never Forget You, Symphony nebo Ain’t My Fault. Překvapivě však chyběla skladba Uncover, která ji v roce 2013 vystřelila na vrchol. 

Poté jsme navštívili na T-Mobile stage skvělé vystoupení Dennise Lloyda, jehož hudba byla plná soudobých vibů, nebo show plnou afrických rytmů v podání uskupení Avalanche Kaito. Před vystoupením headlinera jsme měli chvíli času, abychom se mohli pozdravit a prohodit pár slov se skvělými lidmi z projektu Colours bez bariér. Věděli jsme, že mají během prvních dnů plné ruce práce, a nechtěli jsme je při jejich bohulibé činnosti rušit. Sami máme zkušenosti, jak moc těžká je práce s lidmi s handicapem. Již několik let ve spolupráci se Spolkem Trend vozíčkářů Olomouc mapujeme terén a naši Trenďáci festival mnoho let navštěvují. A velké poděkování patří hlavně těm, kteří se jim po celou dobu festivalu v rámci projektu Colours bez bariér věnují a vytváří pro ně důstojné podmínky, především paní Monice Macháčkové. Na všech bylo vidět velké vyčerpání, ale hlavně úsměv na tváři a dobrý pocit, že se vše opět povedlo na jedničku. Moc si těchto lidí vážíme a smekáme před nimi. 

Festival pomalu spěl do svého finále a čekalo nás vystoupení headlinera Jamese Blakea, který však rozdělil hudební příznivce na dva tábory. Za nás bychom po poslechu všech těch podivných tónů řekli, že výběr headlinera pro finále festivalu byl poněkud nešťastný. Většina přítomných začala od pódia houfně odcházet a nepamatujeme, kdy by měl headliner pod scénou tak malé publikum. Byl to docela smutný pohled, když to srovnáme s headlinerskými koncerty posledních dvou ročníků v podání Macklemora a Martina Garrixe. Jiní však neskrývali své nadšení. Znamená to jen jedno. Tisíc lidí, tisíc chutí. A o tom vlastně Colours jsou. Je zde takové nepřeberné množství hudby všech žánrů, že si zákonitě musí vybrat každý. 

Ještě štěstí, že v tu dobu nabídl festival jeden rest z předešlého dne a za nás vrchol letošního ročníku, absolutně fascinující vystoupení zpěvačky Sevdalizy. Tolik sexy svůdnýh tanců, jiskření a neskutečného charisma jsme dlouho nezažili. A do toho všeho její úžasný zpěv byl jen třešničkou na dortu. Sevdalizina vlající hříva nenechala chladným žádného muže z davu. Zpěvačka zkrátka vytasila všechny zbraně, které vůbec může žena na pódiu vytáhnout. A nám nezbývá než prohlásit: „Zrodila se nová ikona!“

Příjemné a srdečné vystoupení nabídla na Orlen Drive stage také islandská zpěvačka Emilíana Torrini, která se zapsala do povědomí veřejnosti hitem Jungle Drum. Poslední velkou show bylo na Fresh stage vystoupení českého producenta NobodyListen a jeho hostů. A to se zvrhlo v jednu velkou party oslavující poslední dozvuky dalšího povedeného ročníku festivalu. 

Po celý den nás provázelo pár číslic a jedno jméno. Festival totiž zveřejnil termín příštího ročníku, který proběhne 16. – 19. 7. 2025, a jméno prvního headlinera. Tím bude světoznámé DJské duo Chainsmokers. Tak zase za rok v červenci na viděnou.