Tom Morello i Gogol Bordello: Takový byl první den Colours of Ostrava

Ve dnech 17. – 20. července proběhl v Dolních Vítkovicích již jedenadvacátý ročník barevného festivalu Colours of Ostrava, kde jsme s magazíny Hudební scéna a This is music opět nemohli chybět. První den byl pro nás velkou výzvou, neboť jsme se mohli těšit nejen na skvělý program, ale i na dva rozhovory, které vám v blízké době přineseme. 

Naše první kroky vedly do Futurea v Mlýnici, kde nás od 13:00 hodin čekala zahajovací tisková konference. Té se kromě ředitelky Zlaty Holušové zúčastnil také Filip Košťálek, produkční festivalu, a vzácní hosté – autor Trainspottingu, spisovatel Irvine Welsh a frontman kapely Gogol Bordello Eugene Hütz. Oba zahraniční hosté přiznali, že je fascinoval samotný příjezd do areálu, který je pro festival velice neobvyklý. Eugene musel sáhnout do minulosti, neboť Gogol Bordello dnes vystupovali na Colours už potřetí. A vždycky se sem moc těší. Současně s úsměvem přiznal, že jejich poprvé na Colours se zvrtlo ve velkou dvoudenní party. Protože je spisovatel Irvine Welsh také DJem, směřoval další dotaz na něj, respektive na Filipa Košťálka, zda nezvažoval zařazení pana Welshe také do hudebního programu. Ten šibalsky naznačil, že letos je Irvine Welsh pozván jako speaker, a v dalším ročníku může hrát právě na jedné z mnoha stage. Zlata Holušová také představila novinku, překlady pomocí umělé inteligence a společně s Irvinem Welshem vtipně podotkli, že jsou zvědaví, jak AI přeloží zrovna jeho skotský dialekt. 

Hned při příchodu na T-Mobile stage, tedy druhou největší scénu, jsme si všimli, jak krásně roste projekt Colours bez bariér. Po několika nápadech z minulého roku k úpravě terénu byla totiž vymezena část prostoru mezi hlavní stage a T-Mobile stage pro vozíčkáře a jejich snadný přejezd. A protože pod štěrkem a kameny některým prokluzovala kola, především těm s elektrickým vozíkem, byl tento prostor pro vozíčkáře zválcován a speciálně upraven. Dáváme palec nahoru a současně jsme si posteskli, že snad této vyhrazené trasy nebudou pro svůj rychlý přesun zneužívat chodci. Bohužel se tak v dalších dnech často stávalo.

Celý program na bývalé Liberty stage, nyní T-Mobile stage, vykopával zpěvák ADONXS. Někteří ho znají spíše coby vítěze poslední řady SuperStar Adama Pavlovčina. Ten i během programu své působení v soutěži připomněl skladbou Drivers Licence a představil současně svůj nový song Intergalactic Rodeo. Na rozjezd festivalu se jednalo o velice příjemné vystoupení umělce, který si svého působení na Colours velice váží. Sám to několikrát zmínil, že je pro něj velkou ctí zahajovat program na druhé největší scéně, v jejíž blízkosti vyrostla i zábavní zóna se zajímavou T-Mobile stavbou.

Zahajovací ceremoniál na hlavním pódiu byl letos o něco skromnější a bez speciálních hudebních hostů. Při jeho zakončení se však na stage České spořitelny objevili dva šílení týpci, kteří nám byli velice povědomí a začali jsme bádat, zda jde skutečně o povedenou dvojici, která za melodie písně Céline Dion na Instagramu „kouzlí“ za zlatou plentou. Znali jsme je jen ze zmíněné sociální sítě, ale ne podle jména. A opravdu jsme zjistili, že duo Siegfried & Joy bude mít vystoupení na NYC stage. V tu chvíli nebylo pochyb o tom, že půjde taktéž o výjimečně zábavný ročník. 

Ihned po zahájení patřilo pódium kapele D.Y.K. I když Vojtu Dyka považujeme za suverénně nejlepšího českého zpěváka současnosti, někteří z přítomných posluchačů nazvali jeho vystoupení nudným. Není divu, Vojta Dyk a jeho hudba zaujmou především náročnější posluchače. V Česku prostě nestačí být nejlepší. Tady stačí být zkrátka průměrný nebo podprůměrný, což je zárukou úspěchu u tuzemského publika. A my jsme rádi, že Vojta svými kvalitami mnoho kolegů z branže strčí do kapsy, byť to ještě široká veřejnost nedokáže ocenit. 

První rozhovor nás čekal u Fresh stage s kapelou CUT_, která se stává den ode dne stále větší hvězdou v Holandsku. Ani její členové, Sebastiaan Dutilh a zpěvačka Belle Doron, si nemohli vynachválit areál a popsali nám své pocity při příjezdu do Dolních Vítkovic. Více se dočtete během následujících dnů v našem rozhovoru. Jejich show, ovlivněná umělci jako jsou Massive Attack nebo MØ, byla zkrátka fantastická a šlo tak současně o jedno z nejlepších vystoupení a velké překvapení celého festivalu. V tu chvíli jsme věděli, že celkově Fresh stage může letos konkurovat naší oblíbené Orlen Drive stage, která chrlí jeden hudební objev za druhým. Kapela CUT_ se také zapojila do projektu Revelland, který má osobám s handicapem přinést více smyslové události a poutavé zážitky a divákům nabídnout hlubší porozumění hudbě. Přidáním vůně, chuti, zraku a hmatu jsou hudebníci schopni vzít své publikum na cestu smysly a zároveň na cestu emocemi vyvolanými samotným zážitkem z živé hudby. Pokud byste si chtěli fantastické vystoupení kapely CUT_ zopakovat, máte šanci na dvojkoncertě s duem Bratři 7. listopadu v pražském Paláci Akropolis. 

Na další část programu jsme se přesunuli ke třem největším scénám, kde nás čekal na T-Mobile stage ghansko-australský rapper Genesis Owusu. Rapperům moc neholdujeme, ale v tomto případě šlo snad o ten nejlepší rap, jaký jsme kdy slyšeli, kombinovaný s přívalem neskutečné energie. Genesis směle prokázal, že je nejen obratný rapper, který sází frázi za frází, ale dokáže se prokousat širokým spektrem hudebních žánrů. Ani to, že neměl za sebou kapelu a hudba šla z podkresů, na síle jeho vystoupení neubralo. Zároveň šlo o jedno z nejlepších vystoupení prvního dne a o žádný pozvolný rozjezd, jak informovala některá média, rozhodně nešlo. 

S frontmanem kapely Gogol Bordello Eugenem Hützem jsme se setkali před vystoupením. Byl to současně náš druhý rozhovor, ve kterém nám jako Čechům projevil vděk za solidaritu s Ukrajinou. Šlo o velice emotivní a srdečný dialog, během kterého se nám zpěvák neskutečně otevřel a popsal i své zážitky z minulých ročníků. „Colours, to není prostě jen festival, to už je rodina,“ zaznělo z jeho úst. Během svého vystoupení Gogol Bordello předvedli skutečný bordel na pódiu, v dobrém slova smyslu. Gipsy hudba s prvky punku a undergroundu v sobě nese také silné poselství, a tím je podpora Ukrajiny v její nelehké situaci. Tato silná a divoká hudba pod pódiem České spořitelny musela roztancovat snad i toho největšího cynika. 

Na T-Mobile stage nabídl také Gary Clark Jr. zajímavou show, během které uznávaný zpěvák kombinuje rytmy bluesu, jazzu, soulu a country s hip hopem a r’n’b. V té chvíli však na Orlen Drive stage vystupovaly úžasné dámy z Kolumbie, které vystřihly nejen energické songy, ale i lidovky a dojemné balady ve španělských rytmech. Zajímavostí kapely Enkelé je, že nemá žádnou frontmanku, ale u mikrofonu se její členky neustále střídaly. Každá přinesla kousek své energie a nezaměnitelného charisma a pódium hrálo všemi barvami. A opět se jednalo o jedno ze silnějších vystoupení prvního dne. 

Když jsme se dozvěděli, že na znovuobnovené NYC stage bude vystupovat duo Siegfried & Joy, nemohli jsme u jejich trapnomagie chybět. A bylo to skutečně k popukání. Pánové z Německa se snažili mluvit česky a jejich „ja preč“ při mizících kouzlech bylo samo o sobě kouzelné. Abychom stihli headlinera prvního dne, nemohli jsme setrvat déle a po prdícím tygrovi, vtipném napomínání příchozích a odchozích diváků a chcíplé rybě v trenkách jsme se odebrali směr hlavní stage. 

Tam své kytarové riffy už rozjížděl legendární Tom Morello z Rage Against The Machine. Zde se pořadatelům povedl husarský kousek, kdy na poslední chvíli domluvili hudebníkovo vystoupení jako náhradu za zrušenou show kapely Queens Of The Stone Age. A vzhledem k tomu, že sám Morello přiznal, že se jednalo prozatím o největší koncert jeho šňůry, kdy na festivalech působí spíše na menších pódiích, s úctou se popral s tím „coloursáckým“ největším.

Vzápětí jsme však zjistili, že toho večera byl ještě jiný možný adept na hlavní stage, a to mladičká a krásná DJka Miss Monique. Nejsme příznivci taneční hudby, stále zastáváme názor, že některá vystoupení patří na konkurenční Beats fol Love, ale vystoupení Miss Monique bylo tak fantastické, že jsme chvílemi přemýšleli, že by jí k závěru večera slušela právě hlavní stage. Koneckonců dva dny poté vystupovala na hlavní stage monstrózního festivalu Tomorrowland v Belgii. Ale i u menší Fresh stage to pořádně vřelo a DJka se zelenými vlasy zařídila posluchačům nezapomenutelnou party a to nejlepší možné zakončení prvního dne.

Colours už dávno nejsou jen záležitost Čechů. Po celé čtyři dny jsme se po areálu seznamovali se spoustou zajímavých osob a potkávali čím dál víc cizinců, převážně z Polska, Španělska nebo Portugalska. Pestré a barevné nebylo však jen složení publika, ale především program, kterým již ve svém prvním dni Colours dostály svému názvu. Zažili jsme nepřeberné množství hudebních žánrů od umělců všech barev pleti.

Text: Milan Papežík, Petr Bernatík
Foto: Milan Papežík